K Mošnovu
Z mého rozjímání mě vytrhne rozkaz desátníka sedícího naproti mně
"hele zaklepej na řidiče ať zastaví abych se mohl vychcat!"
Zvedám se a vrávoravým krokem jdu k přední části korby zilu kde je v plachtě okénko, kterým prostrkuji ruku a dlaní tluču do střechy kabiny.Neuvědomuji si, že moje zabouchání na střechu kabiny musí uvnitř působit jako výbuch, protože když na to řidič není připravený asi ho to hodně poleká. A taky ho to polekalo,protože zil prvně vybočí na levou stranu do protisměru,pak s ostře vrací zpět a brzdí,to všechno tak razantním způsobem,že na korbě nezůstane nic na svém místě a to včetně vojáků. Uvědomuji si co jsem způsobil a říkám si, tak a teď to schytám, to bude sada! Ale světe div se žádná nadávka na způsob, ty "kokot pojebaný a nebo "mladý pako vylízaný", jenom se mi dostalo od desátníka, dá se říct, přátelské rady
"ty, příště do tý kabiny tak nemlať, nebo to s náma zasune Václav do škarpy!"
" A jde se chcat" dáva povel četař! Všichni slézáme z korby zilu.
S kabiny vystupuje i řidič Pavel a zamračeně se rozčiluje " který debil tak mlátí kurva na tu kabinu, asi nejste rádi,že máte všechny kosti a pazoury zdravý,že jo !"
"To tady mladej. Příště už to bude lepší,mi si ho na Mošnově už vychováme" pronáší svobodník s velkými brýlemi,u kterého mne napadlo,že vypadá jako kobra a tak jsem si ho v duchu také hned pojmenoval.
" A jak ty se vůbec jmenuješ" dostávám otázku od řidiče
"Já jsem Karel" odpovídám mu
"já jsem pro dnešek Josef" představuje se mi desátník
"a tady to je Igor " ukazuje na svobodníka "kobru"
"no a tadyhle náš špagát četař Staník" do třetice mě představuje mého posledního spolucestujícího.
Stojíme u škarpy a při vzájemném představování, dokončujeme potřebu. Škrábu se na korbu zilu a usedám si na své místo.
Desátník Josef ještě před tím než vleze na korbu zilu, něco domlouvá s řidičem.
Když už jsou na korbě náklaďáku všichni,dostávám od desátníka příkaz "tak zaklepej na kabinu, že můžeme jet!"
Zvedám se a tentokrát už opatrněji klepu na kabinu. Řidič přidává plyn,zil se pomalu rozjíždí a veze mne do neznáma.
Hupky domů